Bydlíme v malé vesničce zvané Sklenařice , která se nachází v Krkonoších, část vesnice leží na území KRNAPu.

 Pracujeme v zemědělství , chováme skot na mléčnou užitkovost - zatím,  samozřejmě máme i jiná zvířátka, nejnovější přírustek jsou 2 kozičky, do budoucna si chceme pořídit zakrslé holandské kozičky a možná do budoucna i někdy koně, který je mým snem. Dále pěstujeme brambory a Vysocké zelí .

 Můj život s úžasným plemenem, zvaném border collie začíná v roce 2005, kdy sem si pořídila první vysněnou borderku, pejska z chovatelské stanice Svěží Vítr jménem Coudy. Od té chvíle co jsme ho dovezli domů sem tomuto plemeni ještě více propadla.

Coudyšek byl úžasný pejsek, naprosto nekonfliktní, milý, mazlivý se skvělou povahou. Pořád z něj sálal optimismus a dobrá nálada, jeho věčný úsměv a zářivý očička , ve kterých se blýskaly jiskřičky snad nikdo nezapomene , pořád se mi jeví před očima. Vycítil když mi nebylo dobře nebo sem měla špatnou náladu, přišel ke mně, lehl si ke mně ,položil mi hlavu do klína a díval se na mně tím jeho kouzelným pohledem, jako by mi něco říkal . . . . 

Těžko se píše když vám odejde blízký člověk , natož nejlepší přitel, on byl pro mě něco mnohem víc, nedá se to napsat slovy. Bohužel jeho život vyhasl 17.6.2007, kdy nešťastně zemřel. Strašně těžce sem to nesla a nesu doteď, s ním odešel i kus mého srdíčka. Byl to Pan pes , byl to COUDYŠEK . . . . . moc mi chybí ale už to nejde vrátit . . . .  

No a jelikož se na to můj přítel nemohl koukat jak se trápím, pořídil mi štěňátko border collie tentokrát fenečku a tak se k nám dostala Etinka z chovatelské stanice Slezský Hrádek.  

Etinka ale velice přilnula k mému příteli, proto je to spíše jeho borderka, hlídá ho na každém kroku, jezdí s nim v traktoru , chodí s námi na pole, na podzim vyhrabává ze země myšičky a má z toho ohromnou radost.,přes léto sleduje vlaštovky. . . Je to krásná fenečka , téměř nic ji  nerozhází , někdy je krapet citlivka ale je to ohromný mazel. Bohužel díky jejímu rodokmenu který je spíše z výstavní linie než pracovní, tak Etinka nemá vlohu pro pasení, proto v prvním vrhu který plánujeme sme zvolili pracovního pejska. Etinka si spíše s kravičkama hraje. slepice spíše prohání než pase.

No a v roce 2008 sme Etince pořídili kamarádku, rozhodování z jaké chovatelské stanice bylo lehké. Jelikož chovatelka Coudyho si nechala do chovu jeho sestřičku Connie Blue a plánovala štěňátka , tak volba byla jasná.

A tak sme si na podzim dovezli Gwennie Love Svěží Vítr,   

 Má skvělou povahu a temperament, nic ji nerozhází, je velice bystrá a učenlivá, má kouzelný pohled, kterým si u většiny lidí vynutí pohlazení, vůči lidem je zdrženlivější, než je pozná.

Gwennie je spíše z pracovní linie, má silný pastevecký instinkt, který si užívá u slepiček hus ale bojí se koz a nevěří jalovicím, zkusíme ovečky a uvidíme žádný negativní zážitek s nimi neměla, každá borderka ale nepase krávy a může se třeba zaměřit na slepice kačeny nebo husy. Je ještě mladá a tak se časem uvidí.

Naše chovatelská stanice se bude snažit odchovávat border collie s pevným zdravím, s vyrovnanou povahou a pěkným exteriérem aby dělaly svým majitelům jen samou radost .

Každá border collie nemusí mít složený desítky zkoušek a tím dokázat že je nejlepší, podle mě je skvělá každá borderka a každý pes, záleží jen na jeho pánu jakým směrem ji povede.

Příští rok ( 2011 ) pokud vše dopadne dobře plánujeme importovat kvalitního pejska ze zahraničí, kde budeme dbát hlavně na zdraví , a samozřejmě i na exteriér a povahu, doufejme že bude přínosem pro chov v ČR.

Jelikož pracujeme v zemědělství, tak nemáme čas chodit na tréninky agilit či chodit na kynologické cvičiště a tak nám naše border collie dělají výborné společníky na které je spolehnutí. od jaro až do podzimu ( u nás asi do října ) mají velký prostor pro vyběhání a vybití energie , chodí s námi na pole kde běhají po lukách,  u lesů , na polích a večer ulehají do pelíšku unavené a spokojené.

Přes zimu je prostor na procházky omezen, jelikož bydlíme na horách a sníh přichází většinou brzy a pokud je zima pořádná, tak sníh taje až v dubnu. . . . .

Holky mají své místečko venku v kotci, kde snesou i hodně tuhé mrazy. Máme je moc rádi a za nic na světě bychom je neviměnili.